Stručně o hlasité reklamě

Kateřina Klasnová píše na Facebooku: “Senát přijal novelu, u níž jsem spolupředkladatelkou — proti ‘uřvané’ reklamě.”

Zaprvé:

  • je komické, že se Parlament České republiky zabývá tak závažným problémem v době, kdy se rozpadá eurozóna i Evropská unie, státní kasa zeje prázdnotou a korupce je na denním pořádku
  • je groteskní, že tento zákon přichází v době, kdy čím dál více lidí přechází z klasického televizního vysílání na internetové televize
  • je příznačné, že nikoho už ani nenapadne pozastavit se nad tím, zda má parlament právo diktovat soukromým televizním stanicím, jak hlasité mohou být jejich pořady

Zadruhé: Násilné ztlumení reklamy znamená logicky, že reklama je méně účinná. Pokud je reklama méně účinná, budou do ní firmy méně investovat. Pokud budou firmy méně investovat do reklamy, budou mít televizní stanice méně peněz na nákup a výrobu pořadů. Pokud budou mít TV stanice méně peněz, budou nakupovat a vyrábět horší, protože levnější, pořady.

Ovce, které dnes tleskají této regulaci, budou ti, kteří budou nejvíc nadávat, že — jejich jazykem: “V tý telce vysílaj hovno.”

Ano, milé ovce, ale je to vaše vina.

PS: Za jazykovou policii bych chtěl sdělit, že se říká “být (spolu)předkladatelkou novely”, nikoliv “u novely”.

Za které weby bych pravidelně platil

Yamato-san mě inspiroval svým seznamem, na který mě navíc zařadil (jsem poctěn), takže to cítím jako předání štafety. Tedy nejlepší weby, které znám:

Marginal Revolution — pro mě absolutní špička, nejlepší blog na světě

FFFilm — nejlepší nevhodný humor

Girl In Czechland — zajímavá sonda do života Londýňanky v Praze (a na venkově) Continue reading “Za které weby bych pravidelně platil”

Arno Orzessek: Recenze knihy Tomáše Sedláčka

Když mu bylo lehce přes dvacet, byl Tomáš Sedláček ekonomickým poradcem Václava Havla. V roce 2006 ho Yale Economic Review zvolil jedním z pěti nejdůležitějších ekonomických myslitelů. Momentálně se o jeho knize Ekonomie dobra a zla diskutuje na mezinárodní scéně.

Člověku se chce slavit. Konečně nějaký odborník vysvětluje, že skutečná ekonomie není žádnou poddajnou služebnicí velkokapitálu, nýbrž hluboce morální vědou. Konečně nějaký ekonom atakuje ony arogantní kolegy, kteří věří na toho bizarního “homo oeconomicus” a matematizovatelnost všech vědeckých procesů, ale v krizi se vybarví jako věštitelé z kávové sedliny. Continue reading “Arno Orzessek: Recenze knihy Tomáše Sedláčka”

Stal jsem se šéfredaktorem časopisu Laissez Faire

Petr Mach s Radimem Smetkou mi nabídli vedení časopisu Laissez Faire. Je to skvělý časopis plný inspirativních myšlenek s tradicí od roku 1998, takže nabídka pro mě byla velkou ctí. Nejsem si ovšem zcela jist, jak mi moje šéfredaktorování půjde, takže jsem pozici přijal zatím do konce roku 2012.

Petr Mach teda o dané pozici mluví jako o editorovi, ale s titulem šéfredaktor se dá líp machrovat, no uznejte. ;) Continue reading “Stal jsem se šéfredaktorem časopisu Laissez Faire”

Jak získat práci v Evropské komisi? Lžete jako Sikorski

Věrný čtenář jistě ví, že nejlepší job na světě je práce europoslance. Ale to platí pouze, když jste absolutní nicka a jenom leštíte partajní kliky. Pokud to děláte dostatečně snaživě a dostatečně přesvědčivě kýváte na všechno, co řeknou důležití lidé, dostanete fleka v europarlamentu.

Pokud už jste se dostali na nejvyšší posty, např. do vlády, práce europoslance není nic pro vás a za 400 tisíc Kč měsíčně byste si logicky museli připadat jako socka. Naštěstí pamatuje věrnostní program Evropské unie i na vás, a proto nabízí práci eurokomisaře a jiná de luxe místa pro náročné zákazníky.

Continue reading “Jak získat práci v Evropské komisi? Lžete jako Sikorski”

Slovinsko 2012, druhý díl

V minulym díle jsem zapomněl zmínit důležitou věc. Jak jsme prezentovali svoje země, tak Ukrajinka Marija (která nosila takovej tymošenkovskej účes) prezentovala svojí druhou domovinu Francii, kde studuje politologii. Při prezentaci Francie jsme se dozvěděli, že Francie je strašně svobodná země, protože se u vlády střídaj ty, co dávaj svobodu muslimům, s těma, co dávaj svobodu velkopodnikatelům, takže se všichni maj dobře.

To jsem si nevymyslel, tak to fakt zaznělo. A přestože chápu, že to byla synekdocha, tak je to prostě děsný. Ale co taky čekat od francouzskýho politologa, že jo. Určitě by nikdo nečekal, že se zamyslí nad tim, jak se má po všech těch intervencích Dobroděj Sedláček. Continue reading “Slovinsko 2012, druhý díl”

Pravým důvodem prohibice je touha řídit lidem život

Už nemůže být žádných pochyb. Pravým důvodem prohibice je Hegerova neutišitelná touha řídit lidem jejich životy.

Poté, co ministr deklaroval úmysl zakázat v restauracích kouření klasických a dokonce i elektronických cigaret. Zatímco v případě klasických cigaret se aspoň teoreticky mohlo jednat o fatální nepochopení konceptu vlastnických práv, případ elektronických cigaret už je bohapustý dirigismus a buzerace.

Potom se rozhodl, že děti jedí špatná jídla a málo sportují. Je jasné, že se s tím něco musí dělat. Kdo by si pomyslel, že děti nepatří ministrovi, byl by tradičně označen za nebezpečného neoliberála.

Vzhledem k tomu, že se snažím ignorovat stará média, co nejvíce to jde, patrně mi ještě mnoho jeho dirigistických nápadů uniklo.

Nicméně dnes se Heger přiznal k tomu, jakou radost mu dělá, že lidi nemůžou pít alkohol. Vzhledem k výše uvedenému a k evidentní nesmyslnosti prohibice legálního alkoholu k vyřešení problému, je podle mě zřejmé, že methanolová aféra byla pouhou záminkou k utahování šroubů.

Při zákazech je vláda ve svém živlu. Doufám, že už nikdo nezůstává na pochybách o tom, že TOP 09 jsou hardcore socialisti.

Slovinsko 2012, první díl

Po semináři v New Yorku a Bulharsku jsme se s Dominikem vydali na seminář do Slovinska. Protože seminář z jedný strany navazoval na Letní akademii LvMI a z druhý strany na něj navazoval školní rok a sraz Montpelerinský společnosti, neměl jsem bohužel tentokrát žádnou šanci poznat domácí zemi.

Přijeli jsme na místo, za chvíli začínal seminář a jakmile skončil, sprintovali jsme na vlak. V tomto zápise se toho tedy nedozvíte příliš o slovinsku ani slovinštině, protože jsem skutečně poznal skoro jenom hotel. Což mě velmi mrzí, a tak se do Slovinska určitě ještě podívám. Continue reading “Slovinsko 2012, první díl”

Vraťme pacientům kontrolu

Do debaty o reformě zdravotnictví bych rád přispěl touto kapitolou o zdravotnictví z knihy The Plan: Twelve Months to Renew Britain autorů Dana Hannana a Douglase Carswella. Hlavní body návrhu jejich reformy jsou:

  • Dovolme pacientům, aby se vyvlekli ze státního systému a místo toho si platili svoje příspěvky na individuální zdravotní účty
  • Část těchto účtů by byla používána pro každodenní zdravotní péči a část by byla odložena stranou jako pojištění proti vážným nemocem
  • Vláda by nadále platila za ty, kteří si vyberou, že zůstanou ve státním systému, a za ty, kteří si nemohou dovolit zařídit individuální účty
  • Motivujme prevenci před léčbou

Kapitolu jsem přeložil já a přečíst si ji můžete zde ». Jinak ale vřele doporučuju celou knihu plnou pravicových reforem.